Monkey - Mini Linux

Oficialni stranka Release Version 06

9.5.1997
Uvod Jak na to? Zaver
Co je Monkey?
Vase hardware a Monkey
Prehled software v zakladni distribuci
Instalacni balicky
Vypis souboru v Monkey
Download
Instalace
Konfigurace
Prace s OS systemem Linux
FAQ - casto kladene otazky
Co by mohlo byt priste noveho?
Proc vznikl Monkey?
Prohlaseni autora
Dekuji
Zmeny v novych distribucich

 

Co je Monkey?

Pro spoustu lidi, kteri slyseli o Linuxu a pouzivaji na svem pocitaci M$DOG nebo 95 Woken, je vetsinou obtizne kvalitni operacni system, jakym Linux bezesporu je, vyzkouset. Zpravidla to znamena kompletni zalohu dat na HDD a vytvoreni dalsi partition. Protoze vsak existuje moznost instalovat Linux primo do DOS-filesystemu (tzv. UMSDOS), zbyva jen pouzit nekterou z distribuci MiniLinuxu, napriklad Monkey:

 

Vase hardware a Monkey

Hardware je technicke vybaveni pocitace (dale jen HW), se kterym musi Vas operacni system (OS) umet zachazet. Jsou to napriklad pevne disky, disketove mechaniky, mys, klavesnice, monitor, sitova karta a dalsi. OS Linux, ktery je v Monkey pouzit, umi pracovat s drtivou vetsinou bezneho HW, ktere pro PC existuje.

Minimalni HW konfigurace

HW podporovany primo v distribuci Monkey

HW podporovany pomoci instalacnich balicku

Samozrejme lze pouzit jakykoliv HW, ktery je podporovan kernelem. Kernel si pak muzete presne na miru k tomuto hardware zkompilovat.

 

Prehled software v zakladni distribuci Monkey

Software je programove vybaveni pocitace. Jsou to tedy vsechny programy, ktere pouzivate. Vetsina programu pouzita v Monkey je volne siritelna, jsou tedy zadarmo. Vyjimkou je treba WWW browser Netscape, ktery je komercnim programem (pro skoly a studenty zdarma). Doporucuji se vzdy seznamit s konkretnimi licencnimi podminkami.

Monkey obsahuje napriklad:

umsdos zakladni filesystem Monkey (rozsireni DOS FAT o Unixove vymozenosti)
dos zakladni filesystem DOSu
vfat rozsireni DOS FAT pro dlouhe nazvy od Micro$oftu pro Windows 95
vcetne tzv. FAT32 pro velke disky a 4kB alokacni jednotky
iso9660 filesystem pro CD-ROM
ext2 nejrozsirenejsi filesystem pro male Unixy
minix starsi verze Unixoveho filesystemu (dnes je uzivan zejmena pro diskety)
NFS sdileni disku po siti od firmy SUN Microsystem (klasika ze sveta Unixu)
ncpfs sdileni disku po siti od firmy Novell (z NetWare serveru)
smbfs sdileni disku po siti pouzivane v M$ Windows (pouze pres TCP/IP)

 

Instalacni balicky

Instalacni balicky jsou pripravene tak, abyste je mohli bez vetsi namahy nainstalovat. Obsahuji uzitecne programy, ktere nekteri uzivatele nebudou pouzivat. Proto je mozne je instalovat oddelene a volitelne. Popis jejich instalace najdete v oddile popisujicim instalaci Monkey na Vas pevny disk. Instalacni balicky jsou soucasti distribuce Monkey, URL jsou uvedeny v casti Download.

Nasledujici tabulka podava strucny prehled o vsech pripravenych instalacnich baliccich pro Monkey:

Nazev balicku Strucny popis Jmeno archivu MB na HDD
 Apache  WWW server  apache.tgz
 DosEmu  DOS Emulator  dosemu.tgz
 GCC  pro kompilaci vlastniho kernelu  gccall.tgz 18
 Kernel 2.0.30  zdrojove kody jadra OS Linux  kern2030.tgz 32
 Manpages  Manualove stranky  manpages.tgz
 Netscape 3.01  WWW browser  netscape.tgz 6
 Sendmail  Postovni agent + klient Pine  sendmail.tgz
 Mach 64  akcelerovany X server  x32ma64.tgz 2
 S3  akcelerovany X server  x32s3.tgz 2

Popis jednotlivych instalacnich balicku

Apache 1.1.3
Pred spustenim WWW serveru je potreba mit dobre nakonfigurovanou sit, aby se rozbehl. V opacnem pripade skonci s hlasenim, ze nemuze zjistit jmeno sveho pocitace.
Koren WWW serveru se nachazi v adresari /usr/lib/httpd/htdocs
Pravdepodobne budete chtit upravit hodnoty v souboru /var/lib/httpd/conf/srm.conf:
    # UserDir: jmeno adresare, ktery je pridan k domovskemu adresari
    # jestlize je prijat dotaz na ~uzivatel

    UserDir public_html

    # DirectoryIndex: jmeno souboru pouziteho jako index v adresari,
    # polozky oddelujte mezerami

    DirectoryIndex index.html
DosEmu 0.64.4
DosEmulator emuluje prostredi DOSu v multitaskingovem prostredi Linuxu. K dispozici zatim neni xdos. S DosEmulatorem zachazejte opatrne, v pripade padu aplikace muze dojit k poskozeni Vasich dat.

Instalace:

  1. vytvorte systemovou disku DOSu s programy SYS.COM a FDISK.EXE. Doporucuji jeste nejaky editor ci Volkov Commander ;-)
  2. nainstalujte tento balicek
  3. prihlaste se do systemu jako root
  4. opravte /etc/dosemu.conf, pokud Vase disketova jednotka A: neni 3.5'
  5. vlozte systemovou disketu DOSu do mechaniky a spustte: dos -A
  6. po nabootovani DOSu spustte prikazy (Nemaji vliv navas HDD, pouze na soubor /lib/dosemu/hdimage, ktery je po nabootovani DOSu zdanlivy disk C:):
        FDISK /MBR
        SYS C:
        C:
        EXITEMU
    
    Jeste pred ukoncenim DosEmu muzete modifikovat soubory AUTOEXEC.BAT a CONFIG.SYS
  7. vytvorte soubor /etc/dosemu.users se jmeny uzivatelu, kteri budou moci DosEmu pouzivat (po jednom na radku)
  8. prectete si dokumentaci k DosEmu ci Dosemu-HOWTO
  9. pri dalsim spusteni DOSu staci pouze prikaz dos
Tip: Zkuste CTRL+^ h (CTRL+SHIFT+6 h) jako napovedu k pouzivani specialnich klaves.
GCC (gccall.tgz)
Kompilator s pomocnymi utilitami nutnymi pro kompilaci kernelu. Kompilator obsahuje jen nezbytne nutne soucasti pro tento ukol. Nemohu tedy zarucit, ze s nim pujde kompilovat cokoliv jineho.
Kernel (kern2030.tgz)
Zdrojove kody kernelu Linuxu verze 2.0.30, pouze s podporou architektury i386 (pro PC). Do kernelu je aplikovan patch pro FAT32. Driver karet 3Com (3c59x) je verze 0.30-all (misto 0.40), protoze novy je nestabilni pro karty 3C900. Tento balicek take obsahuje konfiguracni soubor, ktery byl pouzit pri kompilaci kernelu Monkey. Pri kompilaci vlastniho kernelu staci tedy provest jen drobne upravy.
Manualove stranky (manpages.tgz)
Manualove stranky pro utility v Monkey. Stranky jsou predformatovany.
Netscape (netscape.tgz)
Nejrozsirenejsi prohlizec pro WWW. Pracuje pod X Window.
Netscape je licencni software, balicek obsahuje originalni distribucni soubor - po instalaci ctete licencni ujednani.
Sendmail (sendmail.tgz)
Sendmail jako prepravni postovni agent a PINE jako uzivatelsky agent.
Pred instalaci Sendmailu si radne nakonfigurujte sit.
Mach 64 (x32ma64.tgz)
Akcelerovany X Window server pro cipy Mach 64
S3 (x32s3.tgz)
Akcelerovany X Window server pro cipy S3

 

Download

Zakladem distribuce Monkey je 5 disket s archivy komprimovanymi pomoci programu ARJ. Pripravene instalacni balicky najdete podadresari packages archivu Monkey. Jak Monkey nainstalovat se dozvite o kousek niz.
WWW homepage: http://www.spsselib.hiedu.cz/monkey/
Primarni zdroj: ftp://ftp.spsselib.hiedu.cz/pub/monkey/
Mirrors: ftp://ftp.vslib.cz/pub/unix/linux/monkey/
ftp://sunsite.mff.cuni.cz/OS/Linux/Distributions/Monkey/
ftp://sunsite.unc.edu/pub/Linux/distributions/monkey/
Samozrejme muzete pouzit jakekoliv jine zrcadlo vyse uvedenych mist.

 

Instalace

  1. Pocitac musi splnovat minimalni naroky na HW. Instalace neni mozna na komprimovany disk (Stacker, Doublespace). Pokud nektery z techto programu pouzivate, musite instalovat na disk, ktery komprimovany neni.
  2. Zakladni distribuci tvori 5 souboru (ARJ, A01, A02, A03, A04) Zkratka mlinuxNN znaci MiniLinux (nebo Monkey Linux), NN cislo verze. Vytvorime adresar C:\LINUX, rozbalime distribuci (NN nahradte skutecnym cislem verze):
        mkdir C:\LINUX
        arj x -v -y mlinuxNN c:\linux
      
    POZOR!
    Nezasahujte do souboru umistenych v tomto adresari, pokud opravdu nevite, co delate. Textove soubory jsou ulozeny trosku odlisnem formatu, nez je bezne v DOSu. Proto je potreba pouzit editory, ktere to respektuji.
    Nemazte soubory --linux-.---, ktere obsahuji doplnujici informace o souborech v adresarich (dlouha jmena, prava, atp.). Defragmentace disku pomoci programu SPEEDISK, DEFRAG a podobnych, nema na Linux vliv.
  3. Jestlize instalujete na jiny disk nez C:, zkontrolujte nastaveni root filesystemu v souboru LINUX.BAT, kde naleznete i napovedu.
  4. Soubor LINUX.BAT upravte take v pripade, ze pouzivate jinou diskovou cache nez SMARTDRV, nebo SMARTDRV neni v PATH.
  5. Po pripadnych upravach souboru LINUX.BAT, dale:
        C:
        CD \LINUX
        LINUX.BAT
      
  6. Cross you fingers...
    Kdyz Monkey nenabootuje, je dulezite prohlednout, pripadne opsat chybova hlaseni, abyste si mohli precist napovedu nebo Vam mohl nekdo pomoci. Dulezita pasaz se nachazi za radkou podobne nasledujici:
    Linux version 2.0.29 (root@monkey) (gcc version 2.7.2) #1 Fri Feb 21 06:46:08 1997
    Typicky vypis hlaseni kernelu pri uspesnem bootu (startu) Monkey si muzete prohlednout v oddile venovanemu problemum s bootovanim. Nejcastejsi chybou je opomenuti upravy LINUX.BAT, ktera se projevuje hlasenimi: unable to mount root filesystem, kernel panic a podobne. Pokud v takoveto situaci nevidite nektera hlaseni, ktera "utekla nahoru", stisknete kombinaci klaves SHIFT+PgUp.
  7. Protoze X Window jsou narocne na pamet, je automaticky vytvoren pri bootu /SWAP o velikosti 8MB. Pokud /SWAP jiz existuje, je pouzit. Swap se nevytvari, pokud je nalezen (a je mozne ho pouzit) SWAP M$ Windows. Na systemu s vice nez cca 30MB RAM se SWAP nepouzije.
  8. Uzivatel root se muze prihlasit bez hesla. Doporucuji ihned heslo nastavit prikazem passwd. Dalsi uzivatele zavedeme pomoci prikazu adduser. Venujte prosim pozornost textu, ktery se pri prvnim spusteni zobrazi na obrazovce. Tento kratky text najdete v souboru /etc/rc.d/rc.local.
  9. Instalace pripravenych instalacnich balicku je prosta. Vytvorime adresar C:\LINUX\INSTALL a do nej balicek nakopirujeme. Pri nasledujicim bootu Monkey balicek smaze a nainstaluje (nebo ze by to bylo obracene?). K dispozici jsou vyse uvedene balicky.
  10. Pokud vlastnite grafickou kartu podporovanou SVGA X serverem, mate po starostech, protoze Monkey SVGA X server obsahuje. Pokud vlastnite grafickou kartu s cipem Mach 64 nebo S3, pak musite nainstalovat prislusny balicek.
  11. Chcete-li Monkey konfigurovat, prectete si strucnou dokumentaci v cestine obsazenou v tomto dokumentu.
  12. Obcas se zvedneme od pocitace, polibime partnerku a vyspime se....
  13. ....
  14. Praci se systemem ukoncime pomoci kombinace klaves CTRL+ALT+DEL v textove konzoli. Nedoporucuji pocitac vypinat, protoze muze dojit ke ztrate dat, ktera jsou ve vyrovnavacich pametech. Jako root muzete take pouzit prikaz:
    shutdown -r now
  15. Vsechny soubory distribuce se nachazeji v adresari C:\LINUX, proto je mozno celou Monkey odstranit pouhym smazanim tohoto adresare (Napr: DELTREE /y C:\LINUX).

 

Konfigurace

Detekce sitoveho rozhrani
Konfigurace sitoveho rozhrani
Zmena jmena pocitace
Kompilace vlastniho kernelu
Konfigurace mysi
Konfigurace site pomoci souboru IP-CFG.DOS
Spoluprace se servery NetWare
Dalsi dostupna dokumentace

Jak spravne nakonfigurovat sitove rozhrani?

Predem bych chtel upozornit, ze konfigurace site neni trivialni zalezitost. Je potreba mit prislusne znalosti, nebo si nechat VSE odsouhlasit Vasim sitovym administratorem. Pripadna spatna konfigurace muze uvest Vasi sit zcela mimo provoz. Administrator Vas pak vynese v zubech.

Konfigurace sitoveho rozhrani je slozena ze dvou kroku: z detekce sitoveho rozhrani a pak jeho vlastni konfigurace. Oba kroky si probereme blize.

Detekce sitoveho rozhrani

Abychom sitove rozhrani mohli vubec konfigurovat, musime nejake mit. Jinymi slovy - kernel musi nasi sitovou kartu detekovat. Toho muzeme dosahnout nekolika zpusoby. Prvni, nejjednodussi a nejmene univerzalni, je mit potrebne ovladace primo v kernelu. Kernel pak kartu detekuje ihned pri bootu. Druha, univerzalnejsi a trosku slozitejsi, je mit nekolik ovladacu predem pripravenych zvlast a v pripade potreby je ke kernelu pripojit. Takovymto predem pripravenym ovladacum se rika moduly. Vsechny predem pripravene moduly sitovych ovladacu najdete v adresari /lib/modules/2.0.30/net. Cislo 2.0.30 udava verzi kernelu. Tu muzete zjistit prikazem uname -r. Obecny postup, jak se dostat do spravneho adresare tedy muze vypadat napriklad takto:
cd /lib/modules/`uname -r`/net
Vypsanim adresare zjistime, ze mame k dispozici ovladace pro karty 3C509, 3C59x, NE1000/NE2000 a WD800x (soubory 3c509, 3c59x, ne, wd). Prislusny modul muzeme zavest rucne pomoci prikazu modprobe:
    modprobe 3c59x
    modprobe ne io=0x280
  
Pokud kernel kartu detekuje, mame vyhrano. Nektere moduly potrebuji dodatecne parametry (napr. I/O), jak je videt na druhem radku v prikladu.

Pokud neni k dispozici prislusny modul, bude potreba prekompilovat jadro bud s podporou Vasi karty primo v kernelu nebo jako modul.

Pripravena sitove rozhrani si muzeme nechat vypsat prikazem:

    cat /proc/net/dev

Inter-|   Receive                  |  Transmit
 face |packets errs drop fifo frame|packets errs drop fifo colls carrier
    lo:      0    0    0    0    0        0    0    0    0     0    0
  eth0:      0    0    0    0    0        0    0    0    0     0    0
Prvni radek indikuje tak zvany loopback (vse, co na nej vysleme, se vrati zpet). Pro nas je dulezita pritomnost druheho radku zacinajiciho zkratkou 'eth0' (prvni detekovane sitove rozhrani). Pokud je ve vypisu pritomen, lze toto rozhrani dale konfigurovat.

Rucni zavadeni modulu lze nahradit automatickym pomoci demona kerneld. Tento demon ma k dispozici tabulku relaci mezi zarizenimi a moduly, ktere je potreba k jejich obslouzeni nahrat. Jestlize se pokusite konfigurovat zarizeni, pro ktere v kernelu modul neni, sam ho nahraje. Je ovsem nutne rici, jaky modul prislusi kteremu zarizeni. Vetsina relaci je spravne predem nastavena, potrebujete-li ovsem vlastni nastaveni, musite je zapsat do souboru /etc/modules.conf (typicky pripad jsou prave sitove karty). Pak nebude nutne pouzivat pred konfigurovanim vyse zminene modprobe. Kerneld navic sam modul z kernelu odstrani, az nebude potreba (cimz setri operacni pamet pro nase programy).

Seznam aktivnich modulu v kernelu ziskame pomoci lsmod. Odstranit modul muzeme pomoci rmmod.

Konfigurace sitoveho rozhrani

Sitove rozhrani, ktere je kernelem detekovano, muzeme nakonfigurovat. K tomu potrebujeme vedet nekolik zakladnich udaju:
    IP              (adresa sitoveho rozhrani)
    NETMASK         (maska site)
    DEFAULT GATEWAY (adresa routeru smerem do Internetu)
    NAMESERVER      (IP adresa DNS serveru)
IP adresu si nelze vymyslet, ani pouzit adresu jineho existujiciho pocitace. Pokud neni IP adres nedostatek, zpravidla ma kazda stanice pevne pridelenou IP adresu, kterou trvale vyuziva. Pri nedostatku adres je nekdy IP pridelovana dynamicky a stanice ma pak pokazde jinou IP. V tomto pripade je nezbytne nutne domluvit se s administratoren Vasi site.

Udaje o pevne IP lze vycist napr. ze zprav DOSoveho TELNETu pri startu, nebo z Trumpeta ve Windows. Ovsem VZDY zalezi na konkretni implementaci na Vasi siti. V kazdem pripade je nejjistejsi zeptat se administratora Vasi site.

Rekneme, ze pozadovane udaje budou nasledujici:

    IP              192.168.1.100
    NETMASK         255.255.255.0
    DEFAULT GATEWAY 192.168.1.254
    NAMESERVER      192.168.1.1
Pak je potreba pouzit prikazy:
    ifconfig eth0 192.168.1.100 broadcast 192.168.1.255 netmask 255.255.255.0
    route add -net 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0
    route add default gw 192.168.1.254 metric 1
    ping 192.168.1.10
Poslednim radkem otestujeme funkcnost naseho sitoveho rozhrani na nejakem sousedovi. Jestlize mame vse dobre, budou se nam na obrazovce ve vterinovych intervalech objevovat zpravy o jeho odpovedich. Ping ukoncime stiskem CTRL+C.

Informaci o nameserveru zaneseme do souboru /etc/resolv.conf, ktery pak bude obsahovat:

    nameserver 192.168.1.1
    domain frop.org
Radku domain opravime podle nasi skutecne domeny, tedy napriklad misto zde uvedene domeny frop.org zde uvedeme domenu kin.vslib.cz (bez jmena pocitace).

Zpusob prevodu jmen a IP adres ovlivnuje soubor /etc/host.conf. Prvni radek v prikladu obsahuje informaci o poradi prevodu jmen (v nasem pripade se nejprve prohleda soubor /etc/hosts a pak se provede dotaz na DNS. Soubor /etc/host.conf bude tedy nejspise obsahovat tyto radky:

    order host, bind
    multi on
Funkcnost prevodu domenovych jmen na IP adresy vyzkousime napriklad pomoci prikazu:
    nslookup www.whitehouse.gov
    ping ftp.mcafee.com
    traceroute www.spsselib.hiedu.cz

Jmeno naseho pocitace muzeme zmenit v souboru /etc/HOSTNAME, uvedeme zde plne jmeno pocitace vcetne domeny (napr: monkey.spsselib.hiedu.cz). Zmena se projevi az po rebootu. Takto samozrejme zmenime jen vnitrni jmeno naseho pocitace. Pokud chcete zmenit jmeno pocitace "doopravdy" (tedy i navenek), musite provest zmenu relace mezi IP a jmenem na Vasem DNS serveru, aby pri prevodu IP adresy na jmeno byla zmena funkcni na celem svete a ne jenom na Vasem pocitaci. Tuto zmenu si musite dojednat s administratorem Vasi site.

IP adresu a jmeno naseho pocitace je jeste potreba zapsat do souboru /etc/hosts:

    127.0.0.1       localhost
    192.168.1.100   monkey.frop.org  monkey
Prvni radek by zde mel byt VZDY. Na tomto radku by nemelo byt skutecne jmeno pocitace. Skutecne jmeno vcetne domeny zapiseme na nasledujici radek. Za mezerou mohou byt zkracene nazvy ci aliasy pocitace, ktere pak je pak mozne uvadet ve Vasem systemu misto plneho jmena s domenou. Do souboru nedavame pocitace, o kterych 100% nevime, zda se nahodou nezmeni jejich IP. Radeji se spolehneme na DNS, pripadne si nainstalujeme cache-only DNS server (viz DNS-HOWTO).

Konfigurace mysi

Mys lze na konzoli pouzit k beznym operacim oznacovani a naslednem vkladani oznaceneho textu na misto kurzoru. Oznacovani se provadi se stisknutym levym tlacitkem, vkladani pak stisknutim praveho tlacitka mysi. Dve kliknuti levym tlacitkem mysi oznaci jako blok slovo, tri kliknuti mysi oznaci jako blok cely radek. Oznaceny text je mozne prenaset i mezi jednotlivymi konzolemi. Zpusob prace s konzolemi najdete v kapitole o praci s OS Linux.

Mys je na konzoli obsluhovana demonem gpm, ktery se spousti automaticky pri bootu Monkey v souboru /etc/rc.d/rc.local nasledujicim radkem:

gpm -t bare
Parametr -t bare definuje obecny protokol pro dvoutlacitkovou mys. Seznam dostupnych protokolu ziskame napriklad parametrem -t help. Demona muzeme ukoncit radkou
gpm -k
Takto demon standardne pouziva ke spojeni s mysi zarizeni /dev/mouse. Pomoci parametru -m ovsem muzeme urcit i jine zarizeni. Po instalaci je /dev/mouse linka na /dev/ttyS0, coz je v DOSu COM1. Pokud mame mys na COM2, lze linku presmerovat takto:
    cd /dev
    rm mouse
    ln -s ttyS1 mouse
Pokud vlastnime mys PS/2 (napriklad trackball u notebooku), pouzijeme pri zmene linky misto ttyS1 zarizeni psaux. Demona pak spusime s parametrem -t ps2:
    cd /dev
    rm mouse
    ln -s psaux mouse
    gpm -t ps2

Kompilace vlastniho kernelu

Kernel je jadro operacniho systemu (dale OS). Je to program, ktery se zavede do pameti pocitace pri jeho nastartovani (boot) a je pak v pameti po celou dobu Vasi prace s pocitacem. Jadro Vam umoznuje spoustet programy, prideluje programum jednotliva zarizeni, ktera jsou k pocitaci pripojena, hlida korektni chovani programu (jestli jeden program nemeni data jinemu programu). Take prideluje a odebira programum procesor, cimz vytvari podminky pro beh vice programu najednou (ve skutecnosti se rychle stridaji). Behu vice programu najednou se rika multitasking. Jestlize mluvime o preemptivnim multitaskingu, znamena to, ze jadro nikdy neztraci kontrolu nad pocitacem. Nemuze se tedy stat, ze jeden program bezi porad a nepusti ostatni k procesoru (zname "vytuhnuti" OS M$ Windows). Linux, stejne jako jine Unixy, vyuziva preemtivniho multitaskingu k tomu, aby na jednom pocitaci mohlo pracovat vice uzivatelu najednou a aby kazdy mohl mit spusteno vice uloh a pres to se kazdemu uzivateli zdalo, ze ma pocitac jen pro sebe.

Aktualni verzi kernelu zjistite pri bootu nebo prikazem uname -a. Pokud si chcete zkopilovat svuj vlastni kernel, nejprve si o kompilaci neco prectete na jinem miste, pak muzete pokracovat. Nainstalujte kompilator a zdrojove kody pro kernel (vcetne aplikovanych patchu) pouzity v distribuci Monkey (pro 3c59x, FAT32) a souboru .config, ktery obsahuje konfiguraci pouzitou pri kompilaci distribucniho kernelu.

Pokud chcete jen zmenit nektere volby pri kompilaci, prepnete se do adresare se zdrojaky kernelu, zmente konfiguraci kernelu (make config Vam bude nabizet volby z predchozi konfigurace, staci jen tisknout Enter a ve vhodnem okamziku konfiguraci zmenit). Nabizeny jsou volby [Y/N/M/?]. Y znamena vlozit prislusnou cast kodu do kernelu, N znamena, ze se prislusna cast kodu nepouzije, M znamena pripravit prislusnou cast kodu ke kompilaci jako modul a na stisknuti ? (otaznik) se Vam na monitor zobrazi strucny popis teto volby (otazka je pak zobrazena znovu). Nepouziveje volby, ktere nepotrebujete. Setrite tak pamet a neriskujete komplikace pri detekci zarizeni.

Pokud na nekterou otazku odpovite M, pak je potreba moduly po kompilaci kernelu dokompilovat, k cemuz slouzi radka s modules v nasledujicim prikladu. Pokud zadne moduly nemate, muzete tuto cast preskocit. Pouziti modulu je ale vyhodne, protoze setri operacni pamet pocitace. Ovladace, ktere prave nepotrebujete, nezabiraji v pameti misto a to je pak mozne vyuzit pro aplikace. Pamet zabrana kernelem totiz nemuze byt odswapovana (odlozena) na pevny disk. Vkladani modulu do jadra za behu systemu muzete delat rucne prikazem modprobe, coz je nevyhodne, nebo to nechat delat automaticky demona kerneld. V pripade pouziti automatickeho vkladani navic demon modul automaticky z pameti uvolni, pokud jiz neni pouzivan.

    cd /usr/src/linux
    make config
    make dep; make clean; make zImage
    make modules; make modules_install
    rm /lib/modules/*/modules.dep
Posledni radek zajistuje automaticke obnoveni souboru modules.dep po rebootu pocitace.

V pripade, ze chcete kompilovat kernel novejsi verze, lze pouzit soubor .config ze starsiho kernelu, ktery si pred tim do noveho adresare /usr/src/linux nakopirujete. Pri pouziti prikazu

    make oldconfig
budete dotazani jen na volby, ktere pribyly. Tim si usetrite spoustu casu. Dalsi zmeny jiz lze delat pomoci opetovneho make config. Nezapomente primo do kernelu vlozit podporu DOS, MSDOS FAT a UMSDOS filesystemu stejne jako podporu pro spousteni ELF binarnich souboru.

Zkompilovany kernel najdete a adresari /usr/src/linux/arch/i386/boot/zImage. Kernel je komprimovany a obsahuje i boot, takze jeho pouziti je univerzalni. Nejjednodussi je nakopirovat si ho k puvodnimu kernelu a opravit spousteci davku LINUX.BAT tak, aby zavadela do pameti Vas novy kernel (1) nebo si vyrobit bootovaci disketu (2):

    (1) cp /usr/src/linux/arch/i386/boot/zImage /3mide.new
    (2) cp /usr/src/linux/arch/i386/boot/zImage /dev/fd0

Zdrojove kody kernelu si muzete stahnout z nektereho zrcadla v Cechach (sunsite, vse, muni) nebo primo z primarniho zdroje. Liche cislo na druhem miste znaci vyvojovou radu, sude stabilni radu.

    2.0.30 - stabilni
    2.1.36 - vyvojovy
Aktualni verzi posledniho zverejneneho kernelu lze zjistit jednoduse napriklad na WWW strance v Helsinkach.

Konfigurace site pomoci souboru IP-CFG.DOS

Tento soubor je umisten v adresari /etc/rc.d/ip-cfg.dos. Slouzi ke kompletni konfiguraci Linuxu na lokalnich stanicich na Stredni prumyslove skole strojni a elektrotechnicke v Liberci. K zavedeni Linuxu slouzi davka, ktera z Novellovskeho souboroveho serveru rozbali na lokalni HDD distribucni baliky Monkey a nakopiruje do adresare \LINUX\ETC\RC.D soubor IP-CFG.DOS, ktery obsahuje pro kazdou stanici prislusne udaje o IP adrese, jmenu pocitace, gateway, netmask a podobne. Tento soubor je mozne editovat standardnimi editory MS-DOSu. Monkey pri bootu automaticky nacte vsechny potrebne informace a nakonfiguruje spravne sitove rozhrani. Tento soubor se pouzije pouze v pripade, ze je v nem uvedena radka CONFIGURE YES. Jinak je ignorovan. Jeho struktura je jednoducha a primo v nem popsana. Jedinou podminkou je, abyste pouzivali vzdy prave 1 mezeru mezi promennou a jeji hodnotou. Priklad souboru IP-CFG.DOS:
    CONFIGURE NO

    NAME monkey
    DOMAIN frop.org
    IPADDR 192.168.1.2        # REPLACE with YOUR IP address.
    NETMASK 255.255.255.0     # REPLACE with YOUR netmask.
    NETWORK 192.168.1.0       # REPLACE with YOUR network address.
    BROADCAST 192.168.1.255   # REPLACE with YOUR broadcast address, if you
                              # have one. If not, comment them out.
    GATEWAY 192.168.1.250     # REPLACE with YOUR gateway address.
    DNSSERVER 192.168.1.1     # REPLACE with IP address of your DNS SERVER, if
                              # you have one. If not, comment them out.
                              # You may comment out the line by adding a # to
                              # the beginning of the line.

Spoluprace se servery NetWare

Site tvorene servery NetWare od firmy Novell pracuji pomoci protokolu IPX/SPX na rozdil od Internetu, jehoz zakladnim protokolem je TCP/IP. Znamena to, ze Linuxovy kernel musi byt zkompilovan s podporou pro IPX/SPX protokol a pro pripojovani (mapovani) sitovych disku z NetWare serveru do Linuxu budeme potrebovat specialni programy. Linux spolupracuje se servery verzi 3.x, ve verzich 4.x je potreba zapnout bindery emulaci na vsechny potrebne kontexty.
Distribucni kernel v Monkey je zkompilovan s podporou IPX/SPX a potrebne utility jsou v distribuci obsazeny.

Konfigurace sitoveho rozhrani pro provoz IPX/SPX:
Kazdy samostatny segment ma u protokolu IPX/SPX sve cislo site. Toto cislo site se nastavuje pri konfiguraci sitoveho rozhrani na NetWare serveru. Pokud na jednom segmentu provozujeme vice nez jeden ethernetovy ramec, musi mit kazdy tez sve odlisne cislo site. Novel dnes jako standard na svych serverech prosazuje ramec Ethernet_802.2. Pokud chceme provozovat na siti TCP/IP, potrebujeme ramec Ethernet_II. Vetsina starych Boot-ROM vyzaduje ramec Ethernet_802.3. Z toho je videt, ze situace je ponekud komplikovana. Doporucuji pouzivat co nejmene ramcu na jednom segmentu, pricemz jako nejvyhodnejsi se jevi vyhradni pouzivani ramce Ethernet_II (novejsi Boot-ROM ho umi).
Cislo site pro pouzity ramec nejlepe zjistime od spravce. Pokud uvedeme spatne, bude server vypisovat na svoji konzoli hlaseni o kolizi siti a spravce snadno (podle MAC adresy sitove karty) odhali nasi stanici.
Konfigurace rozhrani:

    ipx_interface add eth0 etherii 12
Misto rucniho konfigurovani rozhrani muzeme pouzit automatickou detekci ramce, cisla site vcetne nastaveni rozhrani:
    ipx_configure --auto_interface=on --auto_primary=on
Automatickou konfiguraci je vhodne zkontrolovat podle vypisu souboru /proc/net/ipx_interface, ktery obsahuje seznam vsech registrovanych IPX rozhrani vcetne typu ramcu a cisel podsiti:
    cat /proc/net/ipx_interface

Spravnou funkci sitoveho rozhrani muzeme overit vypisem dostupnych NetWare serveru pomoci prikazu slist:

    monkey~> slist
    Known NetWare File Servers     Network   Node Address
    -----------------------------------------------------
    PRUM                           0000012   000000000001

Pripojovani NetWare disku:
Rozdilnym pojetim systemu nelze na pripojenych NetWare discich menit vlastniky a pristupova prava. Prava a vlastniky lze jednotne nastavit pri pripojeni disku pro celou pripojenou strukturu. K vlastnimu pripojovani slouzi prikaz ncpmount, k odpojeni prikaz ncpumount (analogie prikazu mount).

    ncpmount -S server -U uzivatel -P heslo /home/huzva/novell
    ncpumount /home/huzva/novell
Nasledujici tbulka uvadi podrobny rozpis voleb prikazu ncpmount. Soubor .nwclient muze obsahovat preddefinovane hodnoty, protoze v nem mohou byt i hesla, musi byt citelny jen pro vlastnika. Umistuje se do domovskeho adresare prislusneho uzivatele. Priklad tohoto souboru nasleduje za tabulkou.

PrepinacPopis prepinaceImplicitni hodnota
-S server jmeno pripojovaneho NW serveru prvni v .nwclient
-U uzivatel jmeno uzivatele na NW serveru podle .nwclient
-P heslo uzivatelovo heslo podle .nwclient
-n uzivatel nema heslo podle .nwclient
-V svazek pripojit pouze tento svazek pripojit vsechny svazky
-u UID uzivatel vlastnici pripojeny strom aktualni uzivatel
-g GID skupina vlastnici pripojeny strom aktualni skupina
-f prava pristupova prava k souborum 0755
-d prava pristupova prava k adresarum 0755

Soubor .nwclient lezi v domacim adresari uzivatele, pristupova prava pro cteni a zapis musi mit pouze on sam. Nastaveni techto prav muzeme provest prikazem: chmod 600 .nwclient. Tecka na zacatku jmena oznacuje skryty soubor (vetsina konfiguracnich souboru u uzivatelu zacina teckou). Zapisy v souboru se deli na radky s timto poradim udaju: Jmeno_serveru/jmeno_uzivatele pripadne_heslo

Priklad souboru .nwclient:

    # Muj ucet, radeji bez hesla
    PRUM/RENE.HUZVA
    # Anonymni ucet na serveru BIMBO, bez hesla
    BIMBO/GUEST -
    # Poloverejny ucet pro navstevy s heslem pizduch
    PRUM/NAVSTEVA pizduch

Dalsi dostupna dokumentace

Ceska: Anglicka:

 

Prace s OS systemem Linux

  1. Uvod
  2. Bezne prikazy Unixu
  3. X Window
  4. Prace s disky a s disketou

Uvod do prace s Linuxem

Po nastartovani Monkey je k dispozici 6 textovych virtualnich konzoli (obrazovek), na kterych muzete nezavisle na sobe pracovat. Prepinani se provadi pomoci klaves ALT+F1 az ALT+F6 nebo ALT+sipky_doleva_a_doprava. Pocet konzoli lze ovlivnit v souboru /etc/inittab. Jeho spatnou upravou ovsem muzete zlikvidovat svuj Linux, protoze je pouzivan pri startu systemu. Proto ho upravujte, jen pokud k tomu mate opravdu zavazny duvod (napriklad malo pameti).

Bezne prikazy Unixu

V Monkey bude fungovat vetsina prikazu, ktere najdete v priruckach k Unixum.

X Window

X Window se startuji prikazem startx. V distribuci je predinstalovan univerzalni X server pro SVGA karty. Pokud mate akcelerovane karty s cipem S3 nebo Mach64, musite si nainstalovat balicek s prislusnym serverem. Pokud mate jinou grafickou kartu, musite si naistalovat prislusny X server rucne. X Window nastartuji na prvni volne konzoli (v Monkey po instalaci je to sedma konzole). Z X Window se muzete prepnout do textovych konzoli pomoci kombinace klaves CTRL+ALT+F1 az F6. K navratu do graficke konzole pouzijete, jak jiste tusite, ALT+F7.

Zkratkove klavesy v X Window:

    Alt+F1   window menu
    Alt+F2   hlavni menu
    Alt+F3   lower
    Alt+F4   close
    Alt+F5   dalsi okno
    Alt+F6   predchozi okno
    Alt+F7   presun
    Alt+F8   zmena velikosti
    Alt+F9   minimalizace (navrat k puv. velikosti)
    Alt+F10  maximalizace (navrat k puv. velikosti)

Prace s disky a s disketou

Zbytek disku, ze ktereho jste bootovali se nachazi v adresari /DOS.
Pokud mate dalsi disky (at uz DOSove nebo jine), muzete pripojit jednotlive partition do filesystemu prikazem mount, parametrem -t urcujeme pak typ mountovaneho filesystemu (msdos, umsdos, vfat, ext2, minix, nfs, ...). Prikazem fdisk -l si muzete nechat vypsat seznam partitions na disku. Partition odpojime prikazem umount. Pokud namountujeme disketu, musime ji pred vyjmutim odpojit (aby se zapsal obsah cache), proto je lepsi pouzivat prikazy z baliku mtools (mdir a:, mcopy soubor.txt a:, mdel a:soubor, ...), ktere umi zapisovat i dlouhe nazvy souboru podle vzoru W'95 (vfat) na disketu formatovanou pro OS DOS. Pri pouzivani techto utilit nezapomente, ze znak * a \ je specialni znak shellu, proto je potreba zrusit jeho specialni vyznam uvozujicim zpetnym lomitkem (backslash).

Priklady:

    mount -t vfat /dev/hda2 /mnt
    mount -t umsdos /dev/hda5 /disk/d
    umount /mnt
    mcopy soubor.txt a:
    mdir a:
    mdel a:/win/\*
    mtype a:/adresar\\soubor.txt
    mformat a:

 

FAQ - casto kladene otazky

  1. Lze na Monkey provozovat jiny software nez ten, ktery je v ditribuci?
  2. Pernametni odkladaci soubor Windows 3.x Monkey umi vyuzit, ale co Windows'95?
  3. Co se stane s DOSem po nastartovani Linuxu?
  4. Jde nastartovat Linux z Windows?
  5. Mohu defragmentovat disk s Monkey?
  6. Na disku se mi objevuji po praci s Linuxem ztracene bloky
  7. Kdo a k cemu je uzivatel root?
  8. Nefunguje mys
  9. Monkey nebootuje

Lze na Monkey provozovat jiny software nez ten, ktery je v ditribuci?

Samozrejme. Problem ale muze nastat s knihovnami. Aby byla Monkey co nejmensi, jsou v ni jen ty knihovny, ktere jsou nezbytne. Pokud Vase aplikace bude potrebovat nejake dalsi, muzete je samozrejme priinstalovat nebo prekopirovat z jineho Linuxu. Seznam potrebnych knihoven si muzene nechat ze spustitelneho souboru vypsat prikazem:
    ldd novy_program
Pokud by napriklad chybela knihovna libncurses.so.3.0, prekopirujete do adresare s knihovnami tuto knihovnu a nechate obnovit symbolicke linky:
    cp libncurses.so.3.0.7 /lib
    ldconfig
Takto nam v adresari /lib vznikne symbolicka linka libncurses.so.3.0 ukazujici na binarni soubor knihovny libncurses.so.3.0.7

Nezapomente take, ze Monkey nema plnohodnotny kompilator. Kompilator v distribuci je urcen pro kompilaci kernelu a je proto minimalizovan. Vetsina dostupnych programu je k dispozici i v binarni podobe, coz neni z hlediska bezpecnosti vyhodne (trojske kone), ale v nasem pripade to poslouzi. Pokud Vam to bude vadit, doporucuji naistalovat "velkou" distribuci Slackware, kterou je mozne umistit do filesystemu DOSu (tzv. UMSDOS) stejne jako Monkey.

Pernametni odkladaci soubor Windows 3.x Monkey umi vyuzit, ale co Windows'95?

Monkey umi vyuzit trvaly soubor virtualni pameti. W'95 standardne tento soubor vytvareji podle potreby. Pokud chcete, aby W'95 a Monkey pouzivali stejny soubor, musite ve W'95 nastavit rucne minimalni velikost virtualni pameti (s ohledem na potreby Monkey i W'95) nasledujicim postupem: START - Nastaveni - Ovladaci panely - System - Vykon - Virtualni pamet - Virtualni pamet nastavi sam uzivatel. Minimum nastavte na pozadovanou mez (napriklad 8 nebo 16MB), maximum nastavte dle uvazeni. Po nastaveni minima zustane na disku po ukonceni W'95 soubor teto velikosti, ktery Monkey pouzije. Musite jej ovsem nastavit na disk, ze ktereho bootujete Monkey. Typicka hodnota je stejna, jako je velikost RAM, ale mate-li pameti malo (8 MB), muzete pouzit vice, pro system s velkou pameti (od cca 32MB) neni pro beznou praci potreba zadny. Obecne plati, ze po naplneni SWAPu do ekvivalentu RAM system jiz neni schopen svizneho provozu. U Linuxu (diky kvalitnimu memory managmentu) je system schopen vsak i v teto situaci dosahnout po chvili bourliveho swapovani pouzitelneho stavu.

Co se stane s DOSem po nastartovani Linuxu?

Kernel Linuxu kompletne prevezme kontrolu nad vasim PC. DOS je odstranen a jinak nez dalsim bootem se do pameti nedostane. Linux tedy nemuze "spadnout" do DOSu ;-). Existuje ovsem moznost provozovat DOS v prostredi Linuxu pomoci DosEmu. DosEmu je emulator, ktery emuluje v prostredi Linuxu prostredi DOSu. Multitaskingove a viceuzivatelske prostredi Linuxu neni emulatorem nijak dotceno. Lze tedy spustit vice kopii DosEmu (aniz by o sobe vedely). Je potreba pripomenout, ze DosEmu je emulator, ma tedy sve nedostatky (zdrojove texty DOSu nejsou k dispozici a vyvoj DosEmu je tedy velice slozity) a ne vse si pod nim spustite.

Jde nastartovat Linux z Windows?

Ne. Je potreba nejprve Windows ukoncit navratem do DOSu nasledujicim postupem: Start - Vypnout - Restartovat pocitac v rezimu MS-DOS. Pak je teprve mozne spustit davku LINUX.BAT a nastartovat tak Linux.

Mohu defragmentovat disk s Monkey?

Ano. Defragmentace nema vliv na Linuxovy filesystem UMSDOS, ktery Monkey pouziva. Vsechny informace, ktere neni MSDOS FAT schopna zaznamenat, se ukladaji do specialnich souboru --linux-.---. Proto tyto soubory nemazte!

Na disku se mi objevuji po praci s Linuxem ztracene bloky

Ano, Linux obsahuje v soucasne dobe betaverzi kodu pro praci na systemu UMSDOS, ktera obsahuje drobne chybicky. Tyto ztracene bloky ovsem neobsahuji zadna dulezita data, muzete je tedy nechat prislusnym programem bez jakehokoliv nebezpeci smazat (napr. programem SCANDISK nebo Norton Disc Doctor).

Kdo a k cemu je uzivatel root?

Uzivatel root ma nejvyssi prava v systemu. Slouzi k administrovani (udrzbe, konfiguraci, sprave ostatnich uzivatelu, spousteni privilegovanych programu) systemu. Nezapomente si nastavit pro tohoto uzivatele vhodne heslo prikazem passwd. Tohoto privilegovaneho uzivatele neni vhodne pouzivat k bezne praci v systemu, proto doporucuji, abyste si vytvorili dalsi "normalni" uzivatelska konta a ta pak pouzivali k bezne praci. K vytvareni uzivatelskych kont slouzi prikaz adduser.

Nefunguje mys

Prectete si odstavec o
konfiguraci mysi.

Monkey nebootuje

Zkontrolujte v davce LINUX.BAT, kterou se Monkey startuje, nastaveni root=/dev/hd... Napoveda je v davce LINUX.BAT. Mozne hodnoty kernel vypisuje za radkem 'Partition check:'. Pokud neuvedeme spravnou partition, za radkou "Mounting root" nejsou pri startu kernelu zobrazeny ctyri radky, ktere muzete videt v nasledujicim vzorovem prikladu startu kernelu. Linux musi byt
nainstalovan do korene do adresare LINUX, jak je popsano v kapitole o instalaci Monkey.

Typicky vypis pri bootu kernelu Linuxu:

Vypis hlaseni, ktera kernel vypisuje pri svem startu, si muzete prohlednout po jeho ukonceni pomoci kombinaci klaves SHIFT+PgUp a SHIFT+PgDn. Najdete zde kompletni prehled o tom, ktera soucasti kernel obsahuje a ktera zarizeni pri svem startu nalezl. Pokud zde nejaka nejsou (napriklad sitove karty), nemusite zoufat, protoze mohou byt detekovany az po pripadnem zavedeni prislusneho modulu.

Nasledujici vypis byl porizen na pocitaci s touto konfiguraci:

     Uncompressing Linux...done.
     Now booting the kernel
     Console: 16 point font, 400 scans
     Console: colour VGA+ 80x25, 1 virtual console (max 63)
     pcibios_init : BIOS32 Service Directory structure at 0x000fb140
     pcibios_init : BIOS32 Service Directory entry at 0xfb5b0
     pcibios_init : PCI BIOS revision 2.10 entry at 0xfb5e0
     Probing PCI hardware.
     Calibrating delay loop.. ok - 179.40 BogoMIPS
     Memory: 15048k/16384k available (516k kernel code, 384k reserved, 436k data)
     Swansea University Computer Society NET3.035 for Linux 2.0
     NET3: Unix domain sockets 0.13 for Linux NET3.035.
     Swansea University Computer Society TCP/IP for NET3.034
     IP Protocols: ICMP, UDP, TCP
     Checking 386/387 coupling... Ok, fpu using exception 16 error reporting.
     Checking 'hlt' instruction... Ok.
     Linux version 2.0.29 (root@monkey) (gcc version 2.7.2) #1 Fri Feb 21 06:46:08 1997
     ide: i82371 PIIX (Triton) on PCI bus 0 function 57
         ide0: BM-DMA at 0x9000-0x9007
         ide1: BM-DMA at 0x9008-0x900f
     hda: QUANTUM BIGFOOT_CY4320A, 4134MB w/67kB Cache, LBA, CHS=527/255/63, DMA
     ide0 at 0x1f0-0x1f7,0x3f6 on irq 14
     Partition check:
      hda:Started kswapd v 1.4.2.2
      hda1 hda2 < hda5 > hda3
     UMSDOS Beta 0.6 (compatibility level 0.4, fast msdos)
     Mounting root
     /linux is there
     /linux/etc is there
     /linux/sbin is there
     Activating pseudo root /linux
     VFS: Mounted root (umsdos filesystem).
     INIT: version 2.62 booting
     Starting kerneld, version 2.0.0 (pid 9)
     Testing filesystem status: read-write filesystem
     none on /proc type proc (rw)
     INIT: Entering runlevel: 3
     Going multiuser...
     Mounting remote file systems...
     Starting daemons: syslogd klogd inetd
     Found M$ Windows swap-file. Great.
     Adding Swap: 16380k swap-space
     To disable every start update UMSDOS, simply remove /etc/update.umsdos
     Updating UMSDOS filesystem..........done.
     Running gpm...


     Welcome to MiniLinux 2.0.29.

     monkey login:

 

Co by mohlo byt priste noveho?

Rychlost postupu vyvoje Monkey zavisi na dostatku meho volneho casu...


Proc vznikl Monkey?

Prohlaseni autora:

 

Dekuji

Muj dik patri mimo jine i temto trpelivym pokusnym "kralikum", kteri testovali tuto distribuci a pomohli mi tak vytvorit lepsi Monkey.
Pavel Hanus
David Kmoch
Ondrej Bezucha

P.S. Tato distribuce je venovana ceske jmenovkyni Monkey, ktera umi upect vybornou pizzu ;-)